Generalizovat je nebezpečné, ale Republikáni bývají považováni za konzervativnější a často také zbožnější. Většina z nich odmítá umělé potraty a homosexuální sňatky a také se víc ohánějí… ano, rodinnými hodnotami. Podívejme se tedy na republikánské kandidáty na příštího prezidenta USA.
John McCain
Dvě manželky.
S manželkou č. 1 měl tři děti, z toho dvě adoptivní z jejího předchozího manželství.
Zatímco byl dosud ženatý s manželkou č. 1, která tyto tři děti vychovávala sama po dobu, kdy McCaina drželi ve vietnamských věznicích, a navíc byla po automobilové nehodě trvale postižená, začal si románek s 25-letou modelkou a dědičkou pivního impéria, kvůli které nakonec invalidní manželku č. 1 opustil.
S manželkou (onou dědičkou) č. 2, která přiznala, že kradla návykové léky (narkotika) z dobročinné organizace, pro kterou pracovala, má další čtyři děti, z toho jedno adoptované z Bangladéše.
Rudy Giuliani
Tři manželky.
S manželkou č. 1 neměli děti. Sňatek byl anulován, jelikož jim nebyl udělen řádný souhlas katolické církve. Byla totiž jeho sestřenice, byť z druhého kolena (Giuliani tvrdí, že z třetího).
S manželkou č. 2 měl dvě děti: syna, který odmítá se s otcem stýkat, a dceru, která podporuje kandidaturu Baracka Obamy. Manželka č. 2 se dozvěděla, že tehdejší starosta New Yorku Giuliani se s ní rozvádí, z tiskové konference, na které to oznámil dříve než doma. Jako televizní moderátorka předtím vystoupila v kampani oslavující Giulianiho oddanost rodinným hodnotám. Načež ji manžel vyhnal z primátorské rezidence.
S manželkou č. 3 má adoptivní dítě z jejího předchozího vztahu. Potkal ji v baru a přidělil jí člena newyorského policejního týmu financovaného z peněz daňových poplatníků, aby ji vozil na pláž a na procházky se psem, zatímco byli dosud v mileneckém vztahu.
Fred Thompson
Dvě manželky.
S manželkou č. 1 se seznámil na střední škole a měli spolu tři děti. Vzali se, když jemu bylo 17 a jí 18, protože ji přivedl do jiného stavu. Rozvedli se, neboť dle Thompsonových vlastních slov se snažil ulovit hodně žen a hodně žen se snažilo ulovit jeho. A ty, co ho lovily, ho prý většinou dostaly.
Manželka č. 2 je o 25 let mladší než manželka č. 1. Mají spolu další dvě děti.
Mitt Romney
Jedna manželka.
Seznámili se na základní škole a začali spolu chodit, když jemu bylo 15 a jí 18. Mají spolu pět dětí.
Mike Huckabee
Jedna manželka.
Rovněž se seznámili na základní škole a vzali se v 18. Mají spolu tři děti.
Z demokratických kandidátů může v barvitém soužití a počtu manželek soupeřit s Republikány pouze Dennis Kucinich, který si před dvěma lety vzal podstatně mladší manželku č. 3, se kterou dosud nemají děti. John Edwards, Barack Obama i Hillary Clintonová mají fádně pouze po jedné manželce/choti. Asi nevyznávají ty pravé family values.
Poznámka č. 1: Když jsem dopsala tento příspěvek, Fred Thompson a Dennis Kucinich právě vypadli z prezidentské kampaně. Ale pro ilustraci je v přehledu ponechám.
Poznámka č. 2: Osobně je mi úplně jedno, kolik manželek/milenek mají politici v USA či jinde. Když se přišlo na Klausovu blondýnku, ani to se mnou nehnulo; vadí mi na něm totiž věci související s politikou, nikoli s jeho intimním životem. Ale v prostředí Spojených států prosyceném božími přikázáními, které si politici tak často berou do úst, mě dost zarazil kontrast mezi jejich vzletnými proklamacemi o rodinných hodnotách a jejich skutečným životním stylem. Asi jsem pořád beznadějně naivní, když čekám, že náboženská víra by v reálném životě měla všechny lidské ctnosti posilovat – a snad právě proto si ani netroufám nějak konkrétně definovat vlastní víru do přísných morálních mantinelů toho kterého náboženství -, zatímco ve skutečnosti nezřídka posiluje pokrytecké chování. Tímto nemíním shazovat víru jako takovou a lidi, kteří hluboce věří a podle toho se také chovají.
Poznámka č. 3: Zatímco jsem se marně snažila proniknout na website blogu, šla jsem se v New Yorku podívat na divadelní hru Grace, hlavně abych viděla v hlavní roli Lynn Redgraveovou, sestru Vanessy. Hra je vynikající a velmi příhodně k tématu se zabývá problematickou rolí náboženství v dnešním světě. Spoluautorem je profesor filozofie Londýnské univerzity a čestný předseda britské Aristotelian Society AC Grayling, který se kromě jiného angažuje v iniciativách OSN týkajících se lidských práv v Číně a jinde ve světě a vztazích mezi Západem a islámským světem. Rozhodně stojí za vidění, kdekoli na ni narazíte.
Zdroj: GQ, February 2008, www.gq.com