Nejsem schopen si takový dotaz, aby mi vylezlo něco smysluplného, zadat, ani to z toho potom vyselektovat. Nejspíš budou existovat sociologové, kteří to studují, možná že by se i našla práce, která přímo tu nezakořeněnost jako faktor hledá např. na srovnání v podstatě podobných sídel Evropa/USA. Jenže co se nedostane do médií, jako by nebylo… a téměř všechny zajímavé a kontroverzní práce snad popularizátoři do médií vytáhnou. Tak proto se ptám, zda to obecné povědomí možnosti vlivu nezakořeněnosti i na takovéhle problémy, vůbec existuje.

A s tím Bohem v ústavě: oni tehdy utekli do Ameriky za náboženskou svobobodou vyznávat Boha po svém – nikoliv nevyznávat žádného. Je velký rozdíl mezi svobodou jako hodnoutou a mezi svobodou konkrétní konkurence: ten, kdo v konkurenci zvítězí, se v zemi konkrétní konkurenční svobody nerozpakuje vzít si celou výhru. Myslím, že husitští kazatelé by časem klidně exkomunikovali každého, kdo nepřijímal podobojí, kdyby se jim dostalo plošné výhry nad protivníkem.

Ale kultura, která sama od sebe respektuje, že když vyhraju, není dobré protivníka úplně zničit, protože příště by stejně tak mohl nějaký jiný zničit mne…., taková má ideu svobody hlouběji zarostlou do základů. Jenže taková kultura zatím ještě nikde na světě není, snad jen ve velmi omezených měřítkách – v tomhle je globalizace teprve ne začátku.

No a do téhle jistým způsobem vytříděné společnosti, která byla už v době dostavníků pořád tak trochu on the road a kde důvody evropské stísněnosti (dlouhodobá vesnická drobná držba půdy, města zavřená za hradbami…), nepůsobily, vpadl automobilismus. Pěší kultura tam v lidech prostě neměla šanci vzniknout, auta navázala na dostavníky dřív, než se to tam zahustilo tak, aby se z farem mohly stát vesnice.

Ovšem ten velekonzum, to je další kapitola… řekl bych ale zase, že to je dáno nezakořeněností kultury. My si to asi neuvědomujeme, ale přitom ten vliv dlouhé evropské historie je obrovský. Co nemá velké kořeny, snadno podléhá změnám, náladám, módám. Až Amerika opravdu zestárne, za nějakých pět set, tisíc let, bude možná méně svobodná, ale zase uměřenější:-)

A jestli se Čína americky utrhne, to záleží možná na tom, jestli se jim odtrhne zbohatlická třída od těch nejchudších rolníků, anebo se nově přicházející bohatství plošněji rozdělí. Může to být tak i naopak. Protože tam to je zas jiný boj: importovaný individualismus kontra tradiční kolektivismus. To je vysloveně zhmotněná bitva různých osnov společnosti – je klidně možné, že importovaný individualismus, navíc podpořený teď populační politikou jednoho dítěte, která byla uplatňovaná hlavně ve městech, skutečně vyhraje nad vysloveně archetypálním kolektivismem, nad širokými soudržnými rodinami…

Jo, žijeme v pěkně převratné době, žádná nuda, škoda že to člověk nemůže pozorovat déle, rád bych si Lenko přečetl tvoje reportáže o USA za sto let, protože demograficky se USA, řekl bych, dost výrazně mění 🙂