Na tuto epizodu jsem si vzpomněla, když jsem četla článek Lucie o tom, že muži v Asii jako by užívali více výhod a ignorovali základní mravní zásady. Uvědomila jsem si, že skoro všichni mí pražští kamarádi-cizinci ze západních zemí, převážně z USA, Anglie, Irska a Skotska, kteří se oženili s Češkami a usadili se v ČR, mají manželky podstatně mladších věkových kategorií, než do kterých patří oni. Čím to je? Tyto vztahy také začínají nerovně, i v „civilizované“ Evropě. Tito muži totiž mají nějakou přidanou hodnotu, která jim umožňuje lovit v milostných a sexuálních vodách, které by pro ně za normálních podmínek byly většinou off-limit. Někdy je to pouze jejich pro domorodkyně exotická cizost či reputace jejich domovských zemí coby ekonomicky silných, někdy se k tomu přidává jejich osobní majetek nebo výhodné konexe nebo zdánlivá či skutečná moudrost pokročilého věku. V každém případě tato přidaná hodnota vyvažuje věkový rozdíl a stačí k tomu, aby si její vlastníci „koupili“ zboží v podobě mladých a sličných děv, na které by jinak nedosáhli. Zdá se, že to tak funguje na všech kontinentech.
Neřekla bych, že takové situace mají mnoho společného s morálními principy, i když by se mi asi líbilo, kdyby měly. Spíš je to čistý byznys: mohu nabídnou něco navíc, co jiní nemají, tak toho využiju ke svému prospěchu a pořídím si něco lepšího než chlapíci v mém okolí. Je trochu smutné, že to „něco navíc“ je někdy jen cizí pas. Ale když funguje, kdo by toho nevyužil? A není třeba zaostřit také na ty mladé krásky? Když přistoupí na vztah nebo soužití, ve kterém nemají práva jako jejich partner a jejich hlas nemá stejnou váhu, ať už z jazykových či jiných důvodů, je jasné, že jsou snadno manipulovatelné a že je partneři neberou příliš vážně. Ony totiž většinou ten kontrakt dobrovolně podepsaly, tak co by teď chtěly, že?
Pro ilustraci, mám známého, mladého Američana, který při každé návštěvě ČR způsobí chaos a rozvrat, protože se vždycky zaplete s jednou či více přítelkyněmi svých kamarádů. Nevím proč, ale evidentně pro ty dívky představuje jakéhosi novodobého Jamese Deana a nemůžou mu odolat. Přesto je nadále velmi populární mezi muži i ženami, jako by se nic nedělo. Někdy se sama sebe naivně ptám, jak může jednat tak nemorálně a proč mu to všichni tolerují. Tohle se přece nejlepším kamarádům nedělá. Ale na druhou stranu, co to vypovídá o těch slečnách? Kdyby jejich morální hodnoty byly na vyšší úrovni, nic by si s ním nezačínaly. Každý hraje společenskou hru podle pravidel, jaká si vybere.
Je jisté, že problémy v komunikaci vztahy s cizinci značně ovlivňují a prohlubují jejich nevyváženost, hlavně ze začátku. Partner, jenž neovládá jazyk společnosti, ve které se pár převážně pohybuje, je v jasné nevýhodě. Osobně si nedovedu představit, že bych se se svým mužem nedokázala bavit v hlubší rovině, než jsou primitivní instrukce ohledně nejzákladnějších potřeb lidské existence. Ale jsou tací, kterým právě tenhle způsob dorozumívání připadá vzrušující.
Pokud jde o smíšené páry mých známých v Česku, pozoruji, že postupně se tyto vztahy vyrovnávají tím, že oba partneři zlepšují své komunikační dovednosti a ujasňují si své úlohy. Tedy v případě, že oba mají zájem fungovat normálně a ne ve stylu: já jsem pán a ty jsi onuce, která mi nebude kecat do mých věcí. Čekat slušné vychování a mravní vyspělost od týpků, kteří si záměrně vybírají pohledné zajíčky jen jako poddajné podušky do postele a mlčenlivé doplňky do společnosti, je skutečně iluzorní.